5x L!KE pro dalmátskou marendu a všechno, co mají Chorvati rádi

26.8.2016 Hanka
„Marenda je obvyklým časem podávání i složením obdobou amerického brunche. Rozdíl vězí v tom, že zatímco Američané si tuto opulentní příležitost dopřávají jen v neděli, v Dalmácii se marenda koná každý den. A nejen na vesnicích. Pokud volá Záhřeban nebo jiný Evropan na nějaký úřad do Dubrovníku, měl by svůj telefonát patřičně načasovat, protože základní pravidlo zní: Ne ometajte radne ljude za vrijeme marende…

Jestli vás zajímá překlad drsných slov, přečtěte si knížku Blanky Čechové Příručka jadranské snoubenky. Anebo čtěte dál:

„...neboli opovažte se rušit pracujícího člověka při dopolední svačině. Tradiční dalmatská marenda zabere plochu dvou pingpongových stolů a obsahuje: ohromný talíř sýra a pršutu, talíř ryb a mořských plodů, pěkně uleželou polévku z předešlého dne, podnos obtěžkaný dvěma druhy studeného masa, pečené olivy a čerstvě naplněné láhve olivového oleje, vejce a la gazda, tedy v úpravě podle preferencí pána domu, ohřátý hrnec toho, co bylo včera k obědu či k večeři, košíky sušených fíků, bonbónů a čokolády, chléb, máslo a šípkovou marmeládu, ovoce podle sezóny, kávu, alespoň půllitránek červeného vína na strávníka.

Marenda je obklopena vousatými rybáři, piráty, výřečnými hospodyněmi a dětmi. Všichni se cpou, hlučí, olizují si prsty a mým příchodem se naštěstí nedají vyrušit", píše Blanka Čechová. Něco z chorvatských delikates si můžete připravit i doma. A místo vousáčů pozvěte třeba sousedy. 

Slané bochánky Škura pogača 


 

Už svojí barvou si říkají o pozornost a udělat si černé chleby škura pogača doma znamená sezvat pak hodně známých. Nepodělit se o takovou delikatesu je totiž hřích. V Riece ji připravují například v restaurantu Tratoria Riva.

Jak na to?

Těsto připravíte ze 450 g hladké mouky, olivového oleje, kvasnic, černého sépiového barviva a vývaru z olihně, sépie a chobotnice. Na náplň budete potřebovat tyto uvařené plody moře, pro luxusnější variantu i čerstvé krevety. Připravte si koření – čerstvou majoránku, bazalku, mořský fenykl a kmín. A také cibulku, česnek, pokrájenou petržel a trochu octa. Na servis pak rajčátka a třeba i trochu strouhaného sýra.

Na olivovém oleji osmahněte drobně nakrájenou cibuli a přidejte mořské plody. Opatrně dochuťte solí, přidejte petrželku, několik prolisovaných stroužků česneku a přikápněte trochu octa. Zalijte vodou a vařte bez poklice na mírném ohni. V podstatě se jedná o „rybí vývar“, tzv. brodet.

Připravte si hladké těsto z kvasnic a mouky, černého barviva a vývaru, trochy olivového oleje a špetky soli. Těsto přikryjte a nechte na teplém místě kynout. V mezičase pokrájejte na kostičky olihně, sépie a chobotnice a také čerstvé krevety. Jejich chuť vylaďte majoránkou, bazalkou, kmínem a mořským fenyklem a směs použijte jako náplň do bochánků z vykynutého těsta. Vysázejte černé bochánky na plech s pečícím papírem, potřete je olivovým olejem a nechte v troubě rozpálené na 170 stupňů přibližně 40 minut.

Foto: VisitRijeka.com 

     

Istrijská fazolová polévka  


 

Nejen tady v Chorvatsku poznáte, že pro polévku jednoho názvu existuje mnoho podob. „Istarskou juhu od graha“ zkuste na způsob, jak ji dělají na fažanské riviéře, když se sejdou u stolu v počtu čtyř přátel. Hladkou polévku uvaříte podle „hrníčkového receptu“ a podávejte ji klidně s českým opečeným chlebem. 

Jak na to?

Potřebovat budete 3,5 dl strakatých fazolí, 2 mrkve, čtvrtku celeru, cibuli, 0,5l vývaru z kosti sušené šunky. Sůl a pepř.

Začněte den předem, kdy si fazolky namočíte. Druhý den pokračujte a udělejte vývar z kosti pršutu – sušené šunky. Na kosti by mělo zbývat nepatrně masa, které ale také využijete. Vařte kost pod pokličkou na středně silném plameni po dobu jedné hodiny.

Přišel čas fazolí, které povařte s očištěnou mrkví, celerem a cibulí dokud vše nezměkne. Zelenina by měla být nakrájená na větší kousky. Vše propasírujte a přidejte do směsi cca 1 litru vývaru z pršutu a 1 litru horké čisté vody a chvilku ještě povařte. Můžete dosolit a opepřit a přidat kousky masa, které vám zbyly z vyvařené kosti.

     

Treska jako od kuchařek z hvarské riviéry


 

Bakalar je treska, a s treskou se v kuchyni můžete vyřádit. Na Hvaru její chuť vyniká ve šťavnatém bramborovém nákypu, a vy se nyní můžete inspirovat novou chutí.

Jak na to?

Připravte si sušenou tresku o váze cca 500 gramů, k tomu 1 kg brambor, 1,5 dcl oleje, strouhanku, česnek, 3 polévkové lžíce sekané petrželky, 1 dcl bílého vína. Sůl a pepř.

Tresku rukou naklepeme, aby její maso lehce změklo. Zalijte ji vodou a nechte přes noc odstát při pokojové teplotě. Nezapomeňte alespoň 2x denně vodu vyměnit. Rybu nezbavujte kostí ani kůže, na to bude čas a prostor později. Před samotnou přípravou rybu jen omyjte a vložte do čisté osolené vody s vínem. Vařte ji přibližně 2 hodiny, dokud maso není měkké.

Uvařenou rybku teprve teď očistěte od kůže a kostí, nyní to půjde snadněji. Připravte si pekáček, vymastěte ho olivovým olejem. Do něj vyskládejte postupně vrstvy plátků oloupaných brambor a ryby, prokládejte posypem strouhanky, drobně nakrájeným česnekem a petrželkou, a jako horní vrstvu použijte brambory.

Než vše pustíme do trouby nastavené na 200 stupňů, zalijte ještě pekáček trochou vody, ve které se treska vařila. Přikryjte aluminiovou fólií nebo poklicí a nechte změknout a chuťově propojit.

     

Rabský dort od pana Brna  


 

Otcem Rábského dortu (Rabské torty) je rábský cukrář Josip Brna, majitel rodinné dílny Vilma na výrobu cukrovinek a sladkostí ve městě Rábu. Až půjdete okolo, můžete si ověřit, zda naše receptura koláče v podobě šneka plněného mandlovou náplní je ta správná.

Jak na to?

Budete potřebovat 15 dkg polohrubé mouky, 2 polévkové lžíce cukru krystal, 2 lžíce sádla, 2 vejce, trochu mléka. Na náplň torty pak 50 dkg mandlí, 50 dkg cukru krystal, 3 vejce, 6 polévkových lžic višňového likéru (nejlépe Maraskino), citrónovou kůru z malého citronu a kůru z poloviny pomeranče.

Prosejte mouku, přepustěte sádlo, rozšlehejte vejce a společně s cukrem připravte tužší těsto vhodné na vyválení. Rozdělte jej na poloviny a nechte půl hodiny pracovat v chladné lednici. Mandle spařte horkou vodou a zbavte je slupek. Mandle namelte, promíchejte s cukrem, likérem, nastrouhanými citrusovými kůrami. Přidejte vejce a připravte hladkou náplň.

Finiš přípravy je nejnáročnější, protože budete připravovat specifický tvar dortu. Rozválejte jednu polovinu připraveného těsta na velmi tenký kulatý plát a ten přeneste na pečící papír a na plech. V těstě vyřízněte tvar šneka. Na takto připravený motiv pokládejte náplň, kterou si v rukách vyválejte na válečky. Kousek vnitřní i vnější strany nechávejte vždy kousek volný a potřete ho bílkem. Na tyto kraje budete lepit pásky z druhé poloviny těsta.

Druhou polovinu těsta opět rozválejte a nařežte na cca 2 cm široké pásky. Ty pak postupně lepte na celý vnitřní i vnější oblouk šneka. Šneka podrobte oloupanými mandlemi a pečte v troubě vyhřáté na 120 °C po dobu 40 minut. Pak ho posypte moučkovým cukrem.

Foto: Croatia Tourism Board 

Vína ze Slavonie


 

Zajímavostí je, že se v Chorvatsku nachází všech pět možných vinařských oblastí, které se určují podle teploty a počtu slunečních hodin. Prakticky to pak znamená, že na trhu se vyskytuje téměř tisíc různých vín, v pravdě chorvatských. Víno tu není jen tak nějaký produkt. Od nejstarších dob ovlivňoval osudy zdejších kmenů a je zajímavé, že víno, které vyráběli Řekové na dnešním ostrově Vis (dříve řecká kolonie Issa), bylo považováno za nejlepší v celém antickém světě. Víno měl ve velké oblibě i římský císař Dioklecián, který údajně dokonce sám vinnou révu pěstoval v zahradě svého paláce v dnešním Splitu. Vybírejte tedy jako císař a pijte na slávu dnešního Chorvatska, zaslouží si to!

Červené vino se v Chorvatsku, zejména v Dalmácii, míchá s vodou v tzv. bevandu, bílé se zase nabízí se sodovkou jako tzv. špricer čili střik, případně gemišt, kde sodovku nahrazuje minerálka. A po kterých zajímavých odrůdách tedy sáhnout? To je na samostatnou encyklopedii anebo hezký výlet na jih. Na Dalmátské pobřeží na košt odrůdy plavac mali. Na Hvaru na obhlídku rozsáhlých vinic plantážového typu, kde se pěstují hlavně autochtonní bílé odrůdy: bogdanuša, cetinka a mekuja, které se v jiných oblastech vyskytují jen výjimečně. Na Vis, kde vinice spadající směrem k moři tak prudce, že se stromky a bobule maraštiny sotva dají ručně obdělávat. Na Brač pro špičkový tmavočervený plavac. A na Korčulu za bílou trojchloubou odrůd pošip, rukatac a grk.

  

Klíčová slova: Čedok, dovolená, Chorvatsko