Češi na Bulharsko nezanevřeli

S Čedokem vyráželo do Bulharska každoročně na podnikovou rekreaci 250 tisíc Čechoslováků. Cestovalo se tam hodně, a proto bylo ve firmě také velké oddělení zaměřené na Bulharsko. Tehdy nás bylo třináct. Zajišťovali jsme kromě podnikové rekreace i příchozí a odchozí turistiku. Jezdilo se vlaky, autokary, už tehdy se také létalo charterovými lety. Chartery tak rozhodně nejsou záležitostí dneška. Tenkrát se do Bulharska létalo z Prahy, Brna, Ostravy, ale také z Bratislavy a Košic. 

Byly to krásné roky. Když jsem nastoupila, setkala jsem se v Čedoku s mnoha skvělými lidmi. Všichni byli hrdí, že dělali v Čedoku. Je to práce, která vás musí bavit, musíte ji dělat s láskou. Lidé mi často říkali, že se mám, když tu dělám, že si můžu jezdit po světě. Ale tak to není – aby mohli naši zákazníci cestovat, my musíme pracovat (úsměv). 

Ještě v roce 1989 jsme připravili katalog na rok 1990, lidé tehdy byli zvyklí nakupovat hned po jeho vydání. Bulharsko i další obvyklé destinace jsme tak měli krásně pokryté. Tehdy ještě neexistovaly žádné last minuty, jednoduše jsme vypsali zájezdy a do poslední chvíle je prodávali za jednu cenu.

V roce 1991 začali lidé ve velkém cestovat do jiných zemí, propad Bulharska byl veliký. Byl to tehdy šok. Najednou jsme zjistili, že nemáme obsazená letadla ani autobusy. Přesto i tehdy byli lidé, kteří na Bulharsko nedali dopustit a stále tam s námi jezdili. Také ještě fungovaly podnikové zájezdy. Nicméně museli jsme se uskrovnit, začít zájezdy kombinovat s Rumunskem apod. Od roku 1992 jsme pak vypisovali méně zájezdů, ale zájem o Bulharsko začal zase růst. Takže jsme třeba vypsali jen jeden autobus, ale nakonec jich jelo osm.

Na začátku devadesátých let jsme byli na trhu sami, ale pak přišly nové cestovky a každá si ukrojila svůj díl. Většina se specializovala na určité části Bulharska, my jsme vždy nabízeli všechno od severu až po jižní pobřeží. Někteří klienti nám zůstali, někteří se přesunuli jinam.

Mnoho z nich tam nyní jezdí individuálně. Za ty roky tam mají vybudované vztahy, často tam vlastní třeba i domy. Zpočátku lidé říkali, že do Bulharska by nikdy nejeli. Ale není důvod. Za nižší ceny tam mají srovnatelné i lepší služby, možnost skvělé rekreace.

Samozřejmě tam proběhla privatizace, stejně jako tady. Staré hotely byly přebudovány na moderní čtyř- či pětihvězdičkové, kromě toho vyrostly nové. Občas je to předimenzované, zeleně ubylo. Kdo si jako já pamatuje, že se na Slunečním pobřeží daly sbírat houby vedle hotelu, tak na to musí zapomenout (smích). Výsledkem je, že ubytování a stravování je perfektní, služby jsou také dobré, hlavně pro rodiny s dětmi je to bezvadná destinace. Bulharsko má přitom co nabídnout – není to jen moře, mají také pěkné kláštery, hory, poměrně nedotčenou přírodu ve vnitrozemí. Je tam hodně k vidění. Nyní se hodně prodávají dražší hotely s all inclusive programem a možná je to škoda. Když je člověk v destinaci, měl by chodit mezi lidi do místních restaurací, poznat zemi, která je za zdmi hotelu. 

Jednou jsme posílali do Bulharska plné letadlo. Klienti měli cestovat letadlem s kapacitou 189 míst. Z letecké společnosti mi volali, kolik má být lidí, řekla jsem jim to, všechno vypadalo v pořádku. Po návratu mi volala stálá klientka, po níž jsem chtěla, aby mi zhodnotila nový hotel. Říkala, že všechno bylo perfektní, až na malé letadlo. Nešlo mi to do hlavy, tak jsem volala letecké společnosti. „Ježíš, ona na to přišla,“ zněla odpověď. Vyložili mi, že velké letadlo pro 189 lidí muselo letět jinam, tak vzali menší se 160 místy a doplnili ho ještě menším s 30 místy. Měli to vymyšlené – aby nikdo nic nepoznal, poslali to třicetimístné o hodinu dřív, protože bylo pomalejší. Do cíle tak doletělo stejně jako to větší, všichni lidi přišli k průvodcům najednou, takže nic nezaznamenali. To mě tehdy pobavilo. 

Kdepak, na to netrpím (úsměv). V prvních porevolučních letech se stávaly horší příhody. Třeba zavolal hoteliér, že přišli hosté, kteří zaplatili hotově, a že má tedy vyblokované pokoje. Narychlo jsme museli shánět jiný hotel. To už dnes nehrozí, v Bulharsku máme seriózní partnery, kteří už vědí, jak se dělá byznys.