Středomoří mnoha tváří

 

Severní pobřeží Španělska s příjemným oceánským podnebím je u nás nedoceněné. Neprávem. Nedaleko Santanderu najdete přírodní park Cabárceno, kam se přestěhovala z pražské Tróje gorilí slečna Moya. Pochvaluje si ho. Poblíž je i světoznámá jeskyně Altamira s prehistorickými skalními kresbami. Pět vyvolených návštěvníků její muzeální dvojnice má každý týden to štěstí, že smějí na sedmatřicet minut spatřit i tu skutečnou.

Jestli ale patříte k těm, kdo při třicítkách naříkají, že by konečně mohlo být zase teplo, pak bez váhání volte Andalusii, kraj s výraznými stopami maurské kultury. Málaga, Granada, Sevilla či Alhambra vás nenechají lenivět na pláži. A to jsou tu ještě desítky méně známých, ale stejně kouzelných míst. Třeba Ronda, město, které si kdysi vybrali Orson Welles nebo Ernest Hemingway za svůj druhý domov. Právem. A k báječné dovolené dostanete zdarma recept, jak se zbavit stresu. Až totiž při třetí lahvi vína v zastrčeném tapasbaru uslyšíte potřinácté to jejich „mañana“, pochopíte, že stres je opravdu škodlivá věc. Nejen o dovolené.

Mezi hlavní turistické cíle patří celé jihovýchodní středomořské pobřeží – Costa Brava, Costa Dorada, Costa del Azahar, Costa Blanca, Costa Tropical, Costa del Sol a Costa de la Luz. Dále jsou to Baleárské ostrovy Mallorca, Menorca a Ibiza. A konečně je tu severní atlantické pobřeží, tedy Costa Cantabria a Costa Galicia. Samostatnou kapitolou jsou pak Kanárské ostrovy. Ceny za potraviny, oblečení a dopravu jsou podobné jako u nás. Ceny v restauracích jsou mírně vyšší a odpovídají spíše cenám v kvalitnějších českých podnicích, počítejte tedy s částkou kolem 10 € na osobu za oběd v běžné restauraci.

À propos, víno! Dovolená s výlety po italských či španělských vinicích a vinařstvích, to je zážitek, díky kterému si víno zamiluje i abstinent. A víno se v Itálii a na severu Španělska pěstuje takřka všude, takže to odnikud nemáte daleko. Navíc při každé takové malé cestě objevíte něco, o čem jste neměli ani potuchy. Znáte třeba Orvietto? Dříve mocné centrum Etrusků, dnes malebné skalní městečko s podzemními pyramidami na jihozápadě Umbrie. Jejich objev před několika lety byl archeologickou senzací.

Návštěva Itálie s sebou nese i jistá rizika. Zvláště ve větších městech na vás nesmlouvavě a ze všech stran útočí móda. Takže se připravte, že ještě i po půl roce budete slýchat o „té kabelce z Milána, co jsem si ji měla koupit“. Vyrovná to ale návštěva Maranella – muzeum Ferrari nadchne každého chlapa bez rozdílu věku.

Nejžádanějšími a nejobdivovanějšími italskými plážemi jsou Monterosso, San Vito, Vieste, Otranto, Riccione a Lignano Sabbiadoro. Češi si nejvíce oblíbili Bibione v provincii Benátky. Ceny jsou v Itálii poměrně vysoké, počítejte s tím, že za běžný nákup zaplatíte nejméně o 50 % víc, než jste zvyklí. Večeře v kvalitnější restauraci vyjde minimálně na 25 € na osobu.

Jestli máte v úmyslu podívat se do Řecka, pak si to dobře rozmyslete, a pokud jste ještě svobodní, odložte to. Když se tam totiž budete týden nebo dva toulat, zažijete možná gamos – typickou řeckou svatbu, která trvá několik dní a které se účastní i tisíc hostů. Tenhle zážitek přebije všechny památky světa. Jen mějte na paměti, že kdyby to vaše milá chtěla zažít v hlavní roli, mohlo by vás to stát dovolenou na příštích několik let.

Jinak je ale Řecko ideální zemí k pohodové dovolené. Takřka tam neexistují drogy, zakázali hrací automaty, nekrade se tam a menšina respektuje většinu. A pak je tu ještě řecký folklor, nezaměnitelný i díky tomu, že evropská kulturní tradice se tu už lehce mísí s orientální. Vedle jídla je to patrné právě především v hudbě a tanci. Ibizaparty bledne závistí.

Nejnavštěvovanější jsou řecké ostrovy – Kréta, Rhodos, Zakynthos, Korfu a Lefkada. ­Oblíbené jsou i další ostrovy jako Santorini, ­Kefalonia, Mýkonos, Skiathos, Thassos, Limnos či Karpathos. Ceny jsou v Řecku mírně vyšší, než jsou běžné ceny tuzemské, v restauracích ovšem rozdíl není tak patrný a podobně jako v Chorvatsku tak není problém najít podnik, kde zaplatíte za večeři do 15 € za osobu.

Jezdit do „Jugošky“ bylo před třiceti lety vrcholem dostupného luxusu. Dnes jsou možnosti neomezené a spousta lidí Chorvatsko odmítá pro jeho typické oblázkové pláže. Ale více než pět a půl tisíce kilometrů chorvatského pobřeží zdaleka nepokrývají jen oblázky a štěrk. Písčité pláže jsou na Istrii, Kvarneru, Korčule i v Dubrovníku, nejvíc jich ale najdete v Dalmácii.

Jestli se chcete něčím nechat překvapit, vyzkoušejte chorvatské hospůdky! V jedné zastrčené rybářské špeluňce v Rovinji jsem před více než dvaceti lety ochutnal nejlepší seafood svého života – chobotničky, sépie, krevety a mušle jen nasucho marinované ve směsi bylinek a pak zprudka grilované na domácím olivovém oleji. Famózní. Tahle hospůdka už dnes nefunguje, ale určitě si tu svou najdete.

Vyhledávanými místy jsou Orebič, Pula, Rovinj, Umag, Opatija, Dubrovník, Split, Zadar, Trogir, Šibenik nebo Rijeka. Oblíbené jsou i četné chorvatské ostrovy, mezi nejznámější patří Krk, Cres, Brač, Hvar, Pag, Korčula či Dugi otok. Běžné chorvatské ceny jsou stejné, nebo často i nižší, než jsme zvyklí z domova.

Jak se to stalo, že se Bulhaři vymkli světovému řádu a mají NE jako my ANO? Prý i za tohle může islám. Obléhající Turci se totiž ptali pravoslavných zajatců, zda přestoupí na jejich víru. Odmítnutí znamenalo smrt. Řešením bylo myslet si svoje a naznačit, co Turky uspokojilo, tvrdí legenda. Každopádně je to pro turistu jediná bulharská potíž. Jinak je Bulharsko ideální. Podnebí je teplé, ale vstřícné. Ceny – i když rostou – jsou na úrovni českých okresních měst. A přírodní parky jsou jedinečné, země se totiž oproti většině Středomoří pyšní bujnou, zelenou vegetací.

Nikde jinde v Evropě se vám taky nepovede poodejít podél moře jen kousek stranou a mít obrovský kus pláže úplně pro sebe. Navíc v Černém moři nejsou jedovaté ryby, pálivé medúzy, ježovky ani nic podobného, co by vám znepříjemnilo pobyt. Prostě ráj.

Hlavní letoviska jsou soustředěna především kolem dvou měst – Varny a Burgasu. Bulharsko je zemí, která je v cenách většiny běžných položek levnější než Česko. Tříchodové menu v restauraci střední třídy tak bez problémů pořídíte za 10 € na osobu. Ano, i na tu obyčejnou starou Evropu se můžete podívat jinýma očima. Zaručeně najdete něco, o čem jste neměli ani tušení. Jen mějte na paměti jedno: Letos opravdu nemusí platit, že kdo si počká, ten se dočká.